Fotopast není žádná novinka. První fotopasti pro zachycení divoce žijících zvířat přišly na svět již v době kinofilmu (ne-li dříve :o) a i já někdy před deseti lety uvažoval o přeměně mé Minolty 505si super na takové zařízení. Po tomto plánu mi zbylo v šuplíku jen pohybové čidlo, které mi tenkrát věnoval kamarád když ho vymontoval z firmeního WC kde už neplnilo svůj účel. Tak dlouho jsem promýšlel konstrukci až uběhlo mnoho let a my se přehoupli do éry digitálů a klesajících cen spotřební elektroniky a tak se v posledních letech na trhu začaly objevovat také digitální fotopasti v cenově dostupných hladinách takže čidlo již zřejmě zůstane v šuplíku nadobro.
První fotopasti byly používány zejména vědci/biology pro potvrzení výskytu vzácných druhů zvířat hlavně v málo dostupných a nepřehledných terénech jako jsou džungle a hory. Nyní je používá stále širší okruh zájemců také z řad myslivců, wild life fotografů, ochránců přírody a dalších milovníků zvířat. Já osobně jsem o prvních fotopastech slyšel před mnoha lety v televizi v souvislosti se sledováním vzácných tygrů někde v Indonésii. Už si nepamatuji přesně detaily, ale například tady se můžete podívat na první záznam jaguára z fotopasti z Hondurasu. Takovou fotku zřejmě u nás v Beskydech nepořídím :o) Ovšem můj nejoblíbenější záběr z fotopastí je fotka sněžného leoparda, kterou pořídil Steve Winter (určitě znáte jeho fotky z různých prestižních soutěží a časopisu NG) v severní Indii. Sám mám tuto fotku již více jak rok jako pozadí na svém iMacu i macbooku.
Princip fotopasti je velmi jednoduchý. Umístíme na vhodné místo kde předpokládáme výskyt nějakého zvířete. Čidlo zachytí pohyb a spustí závěrku jednoduchého „digitálku“ (fotopasti neoplývají mnoha funkcemi jak klasické digitály) vestavěného do vhodně přizpůsobené krabičky a je hotovo :o) Můžeme stáhnout záběry z fotopasti do počítače a zjistit kdo navštívil danou lokalitu po dobu umístění fotopasti.Ve všech fotopastech co jsem viděl se používá tzv. PIR čidlo neboli infračervené pohybové čidlo. U různých modelů má různý dosah, úhel a citlivost. U citlivosti je dobré když jde nastavit na různé úrovně (někdy jde nastavit i dosah). Většina dnes používaných fotopastí je vybavena také pro focení za tmy a to pomocí neviditelného záblesku (osvětlení větším množstvím infračervených diod). V tomto případě jsou pak záznamy černobílé. Najdou se na trhu ještě i fotopasti osvětlující prostor klasickým zábleskem, ale tento způsob není hlavně pro monitoring a studium chování zvířat moc vhodný a to protože může vyplašit snímané zvíře a to se nemusí se na danou lokalitu určitý čas vrátit pak také proto že tento záblesk může upozornit náhodného kolemjdoucího na fotopast.
Pokud jde o vlastní záznam můžeme ho pořídit ve formě fotek, ale také videa. Tyto dvě základní možnosti nabízejí snad všechny současné fotopasti. Co se mi podařilo zjistit na internetu tak rozlišení fotopastí, které se vyskytují na našem trhu se nejčastěji pohybují od cca 2 MP po 8 MP modely a jelikož většina fotopastí podporuje 2-16GB záznamové karty není problém na ně pořídit až tisíce záznamů. Fotky lze pořizovat ve formátu jpg a videa nejčastěji ve formátech ASF nebo AVI.
Pokud byste chtěli s fotopastmi jít ještě dále a dosáhnout technicky dokonalých výsledků, které by se daly prezentovat třeba na papíře nezbývá než jít do kombinace čidlo-digitální zrcadlovka-klasické záblesky. To je už ale o cosi náročnější jak na přípravu tak na finance. Jak to dělá již výše zmíněný fotograf NG Steve Winters můžete vidět na následujícím videu:
